Fotoobrazy Aleny Šindarové-Nimrichterové jsou někdy mylně považovány za malbu či grafiku. Nic takového - autorka dokáže vidět objektivem fotoaparátu, především však svou vnitřní optikou, co na první pohled zůstává lidem utajeno – zajímavou skladbu struktury povrchu nejrůznějších materiálů, s hrou světla a stínů vytvářející skryté tajemné symboly, a to v těch nejobyčejnějších a nejnezajímavějších předmětech každodenní potřeby.
Pro konečnou podobu snímků nepoužívá žádné softwarové efekty Photoshopu – vše promyšleně vytváří tzv. na place. Computer jí slouží pouze pro úpravu velkého formátu (nejčastěji 50x76cm, 80x120cm ) a signování.
Několik málo centimetrů reálna se u ní objevuje v nové dimenzi. Divákovi se otevírá prostor pro bezbřehou fantazii obrazů a subjektivních pocitů - to ovšem za předpokladu, že se oprostí od hledání základní funkce použitého předmětu. Květiny jsou jediným poznatelným objektem, který jí občas tak zvaně „postojí modelem“, ale i v nich nachází pomocí jednoduchých výrazových prostředků vyjádření momentální nálady.
Fotoobrazy Aleny Šindarové-Nimrichterové dostávají další rozměr s poezií dlouholetého rodinného přítele Zdeňka Janase, jehož tvorbu v současnosti nejvíce prezentuje renomovaný časopis Divoké víno (www.divokevino.cz). Jejich společná výstavní kolekce vytváří symbiózu obrazu a slova, která možná divákovi napoví, kam se ubírá fantazie obou autorů.
Veřejnosti se s tímto výtvarným viděním představila poprvé v roce 2010 v rodném městě ve Ždánicích, pak následovala pravidelná účast na kolektivních Mezinárodních výstavách „Bzenecký výtvarný podzim“, samostatně vystavovala v Galerii Vednevnoci v Hodoníně, v brněnské Galerii Žlutý kopec, ve Vzdělávacím centru Na Karmeli v Mladé Boleslavi, na zámku ve Slavkově a díky Czech Center Muzeum Houston našly její fotoobrazy cestu i do soukromých sbírek v USA.
