Řekni to…
Někdo se spokojí s pěšinou v lese
jinému úzká je autostráda
Někdo své srdce na dlani nese
jiný zas pohříchu citově strádá
Někoho šlápěje po tomto světě
vtisknou se do věčné paměti
a mě ti
pomalu dochází
kolik vře – pulsuje tajených extází
v nevyřčené větě